Včelařská konference

Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth 18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

Děkuju.
Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad.

Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic.
Mám rozměr 39x24 a po 11 rámkách viz úly firma Břinek. A musím konstatovat,
že se mi výtěžnost vzrostla o 30% oproti bývalým 9 rámkům 39x24.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 15, 2010 7:54 AM
Subject: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna


Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak
doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a
hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře
fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth
18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy
pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi
těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva
nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

"Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad."

To jsou všechno věci, které byly dříve běžně známé a běžně používané, akorát s převláddnutím umísťování samostatných úlů přímo venku byly pozapomenuty. Doporučuji někde sehnat starší včelařskou literaturu , třeba staré časopisy Včelařství z 70 a 60 let nebo ještě starších, tam je fotek včelínů s takovými úpravami hodně.
U včelínů byl přesah střechy metr i víc, svislé oddělení jednotlivých česen až 10 centimetrů silným hřebenem kvůli vytváření závětří a lepší orientaci matky po návratu z proletu, předsíňka česna zabudovaná do stěny včelínu o objemu cca 10 litrů, barevné odlišení česen jednotlivých úlů a další vychytávky.

"Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic."

Včelín umísti pod listnáč, pokud budou česna k východu nebo jihovýchodu, tak listnáč by měl být někde u pravého předního rohu včelína. Nebo tam listnáč vysaď, na zahradě na jižní Moravě nebo v Polabí by byla dobrá meruňka, v chladnějších drsnějších oblastech myrobalán. Ty se hodí, pokud je na místě dobrá snůška z ovocných stromů, protože z ovocných stromů kvetou jako první a včely tak na snůšku připraví. Jinak je vhodný jakýkoliv vzrůstnější strom dobrý pro včely.
Pokud směrem na jih v zimě nestíní baráky nebo něco jiného, do pravé boční stěny včelína dej větší okno. Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob.
Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat. Přes podlahu za mrazů potom půjde do včelína zemní teplo, včelky ve včelíně tak budou mít za zimních mrazů o pár stupňů vyšší teplotu než včelky v úlech venku. Pokud se jedná o dřevěný včelín nespojený s podkladem, ten se staví na kameny nebo betony 5 - 10 centimetrů nad úrovní země a potom se obvod včelína dole obíjí kouskami desek, aby mezi zemí a včelínem zůstalo tak centimetr dva. Tuto mezeru potom v zimě utěsní sníh.

"Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat."

Ještě, co znám včelíny v okolí, byly postaveny a izolovány proti vlhkosti vrstvou škváry. Nevím jestli by se dnes dal náklad škváry sehnat. Možná by se mohl použít nějaký písek či štěrk. Dříve se to jen vysypalo na zem, udělala se vrstva takových 20 - 30 centimetrů a na to se postavil včelín. Dneska se takové izolační vrstvy od země oddělují geotextilií, polypropylénová vydrží v zemi desítky let a po tu dobu zpomaluje průnik jílovitých součástí půdy do izolace.